Vše je jednou poprvé. V případě otužování jsem tuto sobotu absolvoval první otužilecký závod. V Plzni na Boleveckém rybníku se plaval závod do Poháru otužilců a soutěž družstev o Putovní pohár primátora města Plzně. Zatímco v Praze bylo ráno sluníčko, v Plzni nás vítala zatažená obloha a studený vítr. Teplota: vzduch 3,6oC, voda 3,8oC. Voda v rybníku byla krásně čistá. Na břehu byly haldy vytahaných rostlin. Byly vypsány tratě na 100, 250, 500, 750 a 1000m. Protože voda byla pod 4oC (zimní), na trať se pouštělo podle toho, jakou kdo má vyplavanou třídu. Začátečníci jako jsem byl já, mohli plavat právě nejvíce 250m.Současně je stanoven limit, že ve vodě se smí být nejvíce 22 minut. Kdo v limitu nestihne svoji trať, je diskvalifikován. A jak se mi plavalo? Moje trať byla až poslední. Bylo nás 24 plavců na 250m. Před startem odpočítávali čas. Minutu do startu jsem se svlékl do plavek a šel na kraj pláže. Start byl až deset metrů od břehu ve vodě. Čekal jsem na poslední chvíli, ale když volali 30 vteřin do startu, polovina byla již ve vodě. Tak jsem je rychle následoval. Pak již to šlo rychle, volali 20, 10, 5 vteřin a start. Kolem mne velký shluk lidí co začali plavat. Dost mi překáželi. Musel jsem chvíli čekat. Při samotném plavání jsem zimu necítil. Sice mi za chvíli zmrzly ruce a pak i nohy, ale plaval jsem v polovině našeho startovního pole. A než jsem se nadál, byl tu cíl. Kolega ze stejného klubu, který začínal jako já, doplaval těsně vedle mne, říkal, že jsme plavali asi 5 až 6 minut. Přestože z vody bylo vytaháno hodně rostlin, občas se mi nějaká namotala na krk. I přes ty rostliny to byla pohoda. Náš oddíl vyhrál Pohár primátora. Moje tři body za účast na 250m sice nerozhodly, ale do týmu se počítaly. Porazili jsme Brňáky. Takže úspěch.
Do 26. prosince, kdy se plave memoriál Alfréda Nikodéma v Praze u Národního divadla, jsou na programu ještě závody v Hradci Králové a Chocni. A tak se můžu těšit na příští závody.
Na obrázku: druhá hlava zleva jsem já. Cíl byl mezi bójkami. V pozadí je vidět doprovod s potápěči. Naštěstí nebyli třeba.
Václave, blahopřeju! Ovšem plavat při teplotě kousek nad nulou se zmrzlými oudy, škrcen rostlinstvem, pronásledován dobře oblečenými hasiči na loďce (viz. obr.) a přežít, to je výkon, který nechápu.
OdpovědětVymazatAspoň, že Tvůj první otužilcký závod proběhl na příznačném místě, neboť Bolevák býval dlouhá léta zdrojem ledu pro chlazení piva v Plzeňském Prazdroji.