Prohledat tento blog

sobota 5. května 2012

Noční ptačí koncerty


Začalo to 1. května večer. Prostě jak říká klasik: „Byl pozdní večer první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas …“ Otevřeným oknem se nám do pokoje nesl krásný ptačí zpěv. Všimli jsme si toho večer, když jsme šli v prvomájový den spát. Se Zuzkou jsme začali diskutovat, co to tak krásně zpívá. Hrdlička to nebyla. To tedy opravdu ne. A zpěv nekončil. Pokračoval celou noc. To jsme poznali, když jsme se na chvíli v noci probudili. Ráno jsme pokračovali v diskuzi. Co to bylo? Že by kosák? Nebo něco jiného? Jak již víme od jiných klasiků (např. pan Jirotka a jeho Saturnin), v románech se objevuji občas zkreslené informace. Nyní dovozuji, že by to mohlo být i v poezii. Jaký to vlastně zní v noci ptačí zpěv? Zuzce to prostě nedalo a stále o tom přemýšlela. V sobotní ráno při poslouchání meteoru na to konečně přišla. Doufám, že jste zvědaví? Dříve než vám prozradím, kdo tak krásně večer a v noci zve ku lásce, musím říci, jak na to Zuzka přišla. Vzpomněla si, že máme doma CD s nahrávkami hlasů ptáků: "Ptáci našich měst a vesnic. Hlas pro tento den." A tam, na CD č.2, nahrávka č. 15. Ano již to víte, je to slavík obecný - Luscinia megarhynchos! A pak jsem si vzpomněl na pokračování Máchovy básně: „… svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech.“ Vždyť on nám to Mácha naznačoval, že v noci zpívá slavík. Jen s tou růží mne to zmátlo. Nyní na jaře růže ještě nekvetou a tak tam mohla být těžko její vůně. Otázkou ještě je, zda Mácha slyšel večer dva zpěvné ptáky či jen jednoho. Já sám jsem hrdličku v pozdní večer neslyšel. To jsem si uvědomil, když jsem hlas hrdličky zaslechl ráno. Přestože nemám hudební sluch, je jasné, že zaměnit hrdličku se slavíkem nelze. Po vzoru Saturnina tedy dovozuji. V pozdní večer Mácha slyšel pouze slavíka. Hrdlička ve skutečnosti zpívala až ráno.  Mácha však umělecky přidal v pozdní večer ještě hrdličku. Všimněte si, zatímco hrdlička je ženského rodu, slavík je rodu mužského. Mácha tedy zaměnil pohlaví, která zvou ku lásce.

A kdo jste v pozdní večer, v noci či časné ráno neposlouchali, tak určitě budete mít ještě příležitost. Noční slavičí zpěv trvá téměř celé jaro.

Pokud bychom nyní do textu Máje správně dosadili namísto hrdličky slavíka, tak inkriminovaných text básně zní: Byl pozdní večer první máj, večerní máj byl lásky čas, slavičí zval ku lásce hlas …“.

Možná, že by se měla podobnou analýzou prozkoumat celá slavná báseň. Tuto záležitost však ponecháme na jindy.
Příjemné poslouchání nočního slavičího zpěvu.

1 komentář:

  1. Gratuluju.
    Slyšet v Praze zpívat slavíka (Luscinia megarhynchos) se stále ještě dá považovat za neobvyklý zážitek.
    Bývávalo ovšem jinak. Pražský ornitolog profesor Jiří Janda, například vzpomíná, jak roku 1885 zavíral okna svého bytu, aby ho zpívající slavíci v Kinského zahradě nerušili ve spaní. Později, patrně vlivem čižby a oblíbeného chovu slavíků v kleci, se slavík stal v Praze vzácnějším. Na začátku 40. let hnízdil slavík pouze na třech lokalitách. V sedmdesátých letech minulého století se stav začal zlepšovat.
    My s Táňou jsme poslouchávali slavíka kolem roku 1983 u nás pod Děvínem.
    Nyní již slavík hnízdí v Dolní Krči, na Císařském ostrově, v Letenských sadech, v parku Cibulka, Hodkovičkách, Modřanech, Komořanech, ve Zbraslavi n./Vlt., v Prokopském údolí, v Hloubětíně, na Lítožnici, v Milíčovském lese, v Petrovicích, Hostivaři aj.
    Největší počet slavíků byl loni zjištěn v Hodkovičkách.
    Je zajímavé, že slavičímu trylkování říká se tlukot, což Italové opisují krásným pojmem: gorgheggiamento.
    Jiní ptáci patrně netlučou, nebo ano?
    Snad ještě harčtí kanáři, ale jejich tlukot se obecně považuje za nežádoucí túru (úsek zpěvu).
    Jarda

    OdpovědětVymazat