Tajemný kříž vedle Chlupatýho ducha

Milí Řevové, než vás zítra pohltí příjemná hospůdka U Chlupatýho ducha, zkuste se na chvíli zastavit u vedlejší stavby na rohu ulic Karoliny Světlé a Konviktské. Je to drobný okrouhlý kostelík o 6 metrech v průměru s apsidou a lucernou na kopulové klenbě. Vypadá zde mezi vysokými domy až nepatřičně, jakoby ztracený v čase. Ale podaří-li se vám projít za kovaný plůtek, dostanete do místa působení, do magického středu podivných os starobylé Prahy. Do prostoru, který je obestřen tajemstvím.

Nikdo neví, kdy a proč rotunda vznikla. Pověst vypráví, že v těchto místech se kdysi rozléval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, kterou potrestali za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za Boží znamení. Proto prý kostelík zasvětili svatému Kříži. 

Může se zdát přinejmenším zvláštní, že při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.  

Dnes se tato stavba považuje za nejstarší a podle mě i nejkrásnější stojící rotundu v Praze.
Byla vybudována dokonalou stavební technikou z drobných opukových kvádříků pravděpodobně koncem 11. století, což ovšem není doloženo. 

Jedna z pověstí vypráví, že pod kostelem se nachází sklepení s velkým pokladem. Je kuriózní, že při rekonstrukčních pracech se nedaleko rotundy skutečně nalezl denár knížete Jaromíra z r. 1012.

Předpokládá se, že původně byl kostelík založen jako soukromá svatyně při románském dvorci u důležité cesty z Vyšehradu k brodům přes Vltavu.

Několik let poté, na počátku 12. století, byla vystavěna v osadě Rybníček u dnešní Štěpánské ulice rotunda sv. Štěpána (nyní sv. Longina). Je bezesporu podivuhodné, že spojnice rotundy sv. Kříže a sv. Longina kopírovala pražskou ekliptiku, slunovratovou přímku, kde 21. června slunce zapadá, resp. v den zimního slunovratu, 21. porosince, vychází. 

Nezůstalo ovšem jen při tom: třetím bodem této přímky se stala malostranská věž původního Juditina mostu a čtvrtým potom oblast na Pražské hradě, místo zvané Žiži, a stavby v jeho okolí.

Rotunda sv. Kříže je - příznačně svému jménu- také středem unikátního urbanistického kříže staré Prahy.
Základní osa tohoto kříže spojuje chrám sv.Víta s rotundou sv. Longina u kostela sv. Štěpána na Novém Městě. Kolmo na tuto přímku se středem v místě rotundy sv. Kříže je spojnice původně románských kostelů sv.Klimenta na Starém městě a dnes již zbouraného sv. Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí. Vzdálenost dvojic kostelů je stejná a jejich strany tak tvoří kříž s rameny měřícími 2400 metrů.

Tyto souvislosti lze jen těžko označit za šťastnou náhodu či shodu okolností.
Dají se totiž vyhledat i spojnice jiných významných míst, jejichž linie procházejí rotundou, což by jen potvrzovalo hypotézu, že právě rotunda sv. Kříže je ústřední místo, z něhož vycházela koncepce budování staré Prahy.

Jarda


P.S. Kdo by se chtěl blíže seznámit s astrálně stavebními principy staré Prahy, nechť si přečte knihu pana Milana Šporka Praga Mysteriosa