Červené a žluté listí javorů vířilo mezi chuchvalci mlhy nad v šeru jen tušenými loukami. Šli jsme s Táňou po hrázi mezi blateckými rybníky. Vítr honil cáry šedivých mraků pod mračny temnými a těžkými jako čekání na zimní ráno. Náhle rozpukl se západní obzor a dlouhý hledáček zapadajícího slunce ozářil párek labutí, které vznášely se na hladině jakoby v bezčasí jiných světů.
Nebylo nesnadno představit si, jak z oněch končin připlouvá Lohengrin pana skladatele Wagnera na loďce tažené právě labutí. I staří Řekové věřili, že Apollón, syn Diův, odlétá každou zimu daleko na sever v kočáru, k němuž jsou zapřaženy labutě. Krása těchto ptáků zkrátka učarovala lidem napříč věků. Ale mýty a pohádky přisoudily labutím nejen přízeň bohů a vznešenost, ale i nádherný hlas.
O labuti, která před smrtí zpívá, se zmiňují již antičtí básníci. Dokonce i zoolog Alfred Brehm říkal, že labuť opravdu jaksi zpívá, když umírá.
Tajemnost labutí však spíše tkví v jejich mlčenlivosti, neboť kromě bručivých zvuků a varovného syčení, takřka žádné zvuky nevydávají. Proč? Inu někteří tvrdí, že labuť nemůže zároveň krásně vypadat a zpívat.
Pro svou majestátnost se labuť často chovala na parkových a zahradních rybnících. Je zajímavé, že první divoké labutě, které nebyly uprchlicemi ze zoo, se v Čechách objevily až po druhé světové válce.
Dnes však jsou u nás hojně rozmnoženy a zvláště v Praze na Vltavě jakoby ztratily svou důstojnost a počínají si spíše jako husy.
Husa ovšem také není ledajaký pták.
Z vykopávek víme, že husy znali i staří Babyloňané a v Indii měly dokonce náboženský význam. V antickém Řecku a Malé Asii byla husa Afroditin svatý pták. Římský spisovatel Columella ve své knize o zemědělství popisuje v prvním století velmi přesně vzhled a chov domácích hus. Husy jsou podle něj lepší než pes, spolehlivě svým křikem venkovany ochrání před napadením Kelty neboli Galy.
Naráží tím pravděpodobně na slavné Kapitolské husy.
Kapitol (latinsky mons Capitolinus nebo Capitolium) je nejznámější a nejvyšší ze sedmi římských pahorků, centrum a symbol moci starověkého Říma. Roku 390 př. n. l. obsadilo galské vojsko pod velením náčelníka Brenna, takřka celý Řím, vyjma Kapitolu. Ten totiž zachránily posvátné husy bohyně Junony, které vzbudily spící stráže, právě když se Galové chystali v noci tajně vtrhnout do pevnosti. Na počest tohoto vítězství byly každoročně na nosítkách po Římě nošeny husy vyzdobené zlatem a psi, kteří nepřítele nezjistili, byli zatracováni.
Na druhé straně si husy svým hlasitým kejhání přivodily i jistou, řekněme, mrzutost, trvající až po naše časy.
Jeden římský voják, který později přijal křesťanství a stal se poustevníkem, byl lidmi tak uctíván, že si jej zvolili za biskupa. On však byl příliš skromný, nechtěl tuto hodnost přijmout a schoval se před vyslanci do husince mezi hejno hus. Ty naň ale silným voláním upozornily a jemu nezbylo než se podvolit. Přihodilo se to roku 372 ve městě Tours a ten bývalý voják se jmenoval Martin. Později byl prohlášen za svatého a husy, které jej prozradily, staly se nedílnou součástí oslav jeho svátku - jako pečínka!
Svatému Martinu přisoudili posléze patronát nad vojáky, koni, husami a také vinaři.
Už v 18. století za vlády císaře Josefa II. chodívali na den svatého Martina majitelé vinic ke svým vinařům ochutnat nové víno a podle jeho kvality se pak rozhodovali, zdali s vinařem prodlouží smlouvu na další rok. Z tohoto starého zvyku zůstaly nám dodnes slavné košty Svatomartinského vína.
Svatomartinské víno letos poprvé ochutnáme, tak jako každý rok, na svatého Martina, tedy 11.11. v 11 hodin.
Počet vinařů, kteří mají zájem připojit se k možnosti používat značku SVATOMARTINSKÉ stoupl tento rok o plnou čtvrtinu. Zatímco loni se o značku Svatomartinské ucházelo 100 vinařů s 238 víny, letos už to bylo 125 vinařů a vinařských firem s 435 víny. Po hodnocení dostalo právo používat značku SVATOMARTINSKÉ 365 vín.
V letošní nabídce bílých Svatomartinských vín je nejvíce zastoupená odrůda Müller Thurgau s 96 druhy vín. U dalších bílých odrůd Veltlínského červeného raného je to 23 a u Muškátu moravského 43 druhů. Svatovavřinecké vévodí růžovým vínům s 80 víny, zatímco u červených Svatovavřineckých budeme vybírat z 37. Modrý Portugal naopak dominuje mezi červenými s 62 víny a nabídku doplňuje Modrý Portugal rosé se 17 víny a 7 vín bude cuvée, neboli směs více odrůd.
Seznam vinařů, kteří získali známku SVATOMARTINSKÉ najdete
ZDE.
Vítr na chvilenku utichl a pak s novou silou opřel se nám do zad, smazal onen přízračný paprsek světla a hladinu Hořejšího rybníka opět zakryla mlha. Ještě chvíli naslouchali jsme mlčení labutí tam někde na druhé straně večera. Kdesi zavolalo káně a my se vydali pomalu domů.
Jarda
