Nevím, kdy naposled viděl jsem vzducholoď vznášet se jako stín po Mléčné dráze.
Nevím, kdy naposled viděl jsem hvězdáře, jak za deště hledá otisky vesmíru v blátě pod nohama.
Nevím, kdy naposled viděl jsem člověka spadlého z Měsíce.
Znovu však v Celetné včera večer.
Jmenoval se Cyrano a byl sám.
Ach ano, Cyranů potkal jsem již mnoho. Však je také znáte, ty bouřliváky, fanfaróny, romantiky, baviče, snílky, blázny, rytíře, milovníky, buřiče a básníky - pana Högera, Štěpánka, Brabce, Hanzlíka, Preisse, Lasicu, Davida Prachaře a naposledy pana Rösnera.
Ale teprve v Divadle v Celetné mi pan Martin Hofmann ukázal osamělost muže, jenž uchoval si své vnitřní přesvědčení, svůj čistý štít - navzdory.
Osamělost muže z Měsíce.
Účast: Jitka, Zdeněk, Ludmila, Rudolf, Táňa, Jakub, Taťána a
Jarda
____
Cyrano
Divadlo v Celetné 16.01.2012
Autor: Edmond Rostand
Režie: Jakub Špalek
Hrají: Martin Hofmann, Jitka Čvančarová, Jan Jankovský, Marko Igonda, Lůkáš Jůza, Pavel Lagner, Zuzana Onufráková, Tomáš Karger/ Michal Kern
Premiéra: 29.06.2006
____
Cyrano
Divadlo v Celetné 16.01.2012
Autor: Edmond Rostand
Režie: Jakub Špalek
Hrají: Martin Hofmann, Jitka Čvančarová, Jan Jankovský, Marko Igonda, Lůkáš Jůza, Pavel Lagner, Zuzana Onufráková, Tomáš Karger/ Michal Kern
Premiéra: 29.06.2006
Skutečný muž jménem Hector-Savinien Cyrano de Bergerac, jehož život a doba inspirovaly Edmonda Rostanda k napsání impozantní komedie o 2500 verších, se narodil roku 1619 v Paříži. Nebyl tedy Gaskoňcem, ale dochované portréty dokládají, že se opravdu pyšnil nápadně velikým nosem.
OdpovědětVymazatTaké měl podle všeho velmi bystrého ducha a byl nesmírně odvážný, hrdý, tvrdohlavý a statečný.
Jisté například je to, že se v roce 1641 u Nesleské brány postavil sám necelé stovce najatých zabijáků, že sedm z nich poranil, dva zabil a ostatní zahnal na útěk. O této události si totiž vyprávěla celá Paříž, stejně jako o tom, že Cyrano hrdě odmítal přízeň mocných, kteří mu za tento jeho vpravdě hrdinský kousek nabízeli podporu.
Ve svém nejslavnějším díle Cesta do Měsíce (Etat et Empires de la Lune) o sobě napsal:
"V mládí se mi zdávalo, že s tlupou zuřivých vrahů v patách se najednou nadlehčuji a stoupám až nad mraky: ale ať se sebevíce snažím a namáhám, stále narážím na nějakou zeď a zmožen únavou se u ní zastavuji. Anebo když jsem si usmyslil vznést se přímo vzhůru, nakonec jsem se vždy ocitl blízko země, ačkoliv jsem pažemi dlouho plaval oblohou; třebaže jsem se necítil unaven ani těžký, nepřátelům navzdory všemu rozumu stačilo jen sáhnout a už mne drželi za nohu a táhli k sobě."
V roce 1655, patnáct měsíců po smrtelném zranění hlavy (opravdu na něj spadl trám a asi ne náhodou), Cyrano z Bergeracu zemřel na venkovském statku svého bratra Abela. Bylo mu tehdy pouhých 36 let.