Dnes ráno poprvé vzbudili mě ptáci, nesporný to ukazatel blížicího se jara. Zvláště jeden kosák (Turdus merula) jen kousek od otevřeného okna prozpěvoval si hlasitěji něž budík, který však měl ještě nějakou dobu mlčet.
Kosové jsou kupodivu také tažní ptáci (odlétají k Atlantiku), ale mnozí, zvláště ti starší, u nás přezimují.
Za prvního ptačího navrátilce bývá obecně považován skřivan (Alauda arvensis). Známá pranostika hlásá, že „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout“.
Jenže...
Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka „Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich“ z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2.únor (Hromnice) odpovídal dnešnímu 11. únoru. Až přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný brzký termín.
Navíc můžeme předpokládat, že v tehdejších časech začínalo jaro o 14 dní dříve než dnes. Vždyť Karel IV. už jedno století před první zmínkou o této pranostice úspěšně zakládal ve středních Čechách vinice!
Dobře. A ví se alespoň, kdy začíná jaro v současnosti?
"Jasně, přece 21. března," voláme pilně a potřásáme vzpaženou rukou. Tehdy astronomické jaro nastartuje jarní rovnodennost, při níž Slunce protne světový rovník a přejde z jižní polokoule na severní.
Jenže...
Jenže pro zbytek současného století to, zdá se, neplatí. Letos totiž nastane jaro už 20. března (6:14 hod.), což přetrvá až do roku 2043, kdy se jeho začátek posune dokonce na 19. března.
Proč to?
Jarní rovnodennost se totiž každý rok zpožďuje oproti předcházejícímu zhruba o šest hodin a ke změně dojde až roku 2100. Ten by sice měl být teoreticky přestupný (2012, 2016...2100), ale platí pravidlo, že letopočty se dvěma nulami na konci jsou přestupné, jen když se dají dělit 400.
Číslo 2100 takto dělit nelze, proto v následujícím roce nedojde ke zmiňovanému posunu zpět a začátek jara se brzy opět dostane na 21. březen (v roce 2102 v 1:31 hodin).
Tolik astronomie. A co na to říká její matka - astrologie?
Astrologicky označuje začátek jara přechod Slunce ze znamení Ryb do znamení Berana (Skopce).
Jenže...
Jenže většina západních astrologů používá "obratníkový" zvěrokruh, který je fixní. Každý astrologický rok začíná nultým stupněm Berana. (Astrologové dělí ekliptiku na dvanáct úseků po 30-ti stupních, dvanáct znamení zvěrokruhu.)
V důsledku pohybu zemské osy však nyní Slunce v den jarní rovnodennosti vychází v sedmi stupních Ryb*.
Pro většinu západních astrologů je dítě narozené 21. března Beran, avšak Slunce ve chvíli jeho narození ve skutečnosti vychází hluboko v Rybách!
V důsledku pohybu zemské osy však nyní Slunce v den jarní rovnodennosti vychází v sedmi stupních Ryb*.
Pro většinu západních astrologů je dítě narozené 21. března Beran, avšak Slunce ve chvíli jeho narození ve skutečnosti vychází hluboko v Rybách!
Opět nejistota.
Nehledě na ni však v jednom z příštích dnů každý z nás jistě se zastaví v chůzi, nejprve zkusmo, pak zhluboka nasaje vzduch, přimhouří oči a s úsměvem pokývá hlavou: jaro je tady.
Nebo ne?
Jarda
---
* Tzv. precese je kuželovitý pohyb zemské osy, daný přitažlivostí Slunce a Měsíce. Jednu kružnici opíše zemská osa za 25 729 pozemských roků a tento časový interval nazýváme též „velkým" nebo „platónským" rokem.
Vlivem precese se jarní bod (průsečík ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce kolem Země a zemského rovníku, promítnutého na nebeskou sféru) pohybuje rychlostí 50,4" za rok retrográdně, tedy couvá. Celou kružnici - jak již bylo řečeno - opíše za platónský rok.
Jestliže zvířetník skutečných souhvězdí označíme za siderický (čili hvězdný), pak „věkem" rozumíme období, po které jarní bod míří do toho kterého souhvězdí. V současné době se jarní bod svým retrográdním (couvavým) pohybem rychle přibližuje nultému stupni souhvězdí Ryb, aby za nějaký čas „zezadu" vstoupil do souhvězdí Vodnáře, kdy se náš věk Ryb přemění v tolika lidmi očekávaný věk Vodnáře.
---
* Tzv. precese je kuželovitý pohyb zemské osy, daný přitažlivostí Slunce a Měsíce. Jednu kružnici opíše zemská osa za 25 729 pozemských roků a tento časový interval nazýváme též „velkým" nebo „platónským" rokem.
Vlivem precese se jarní bod (průsečík ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce kolem Země a zemského rovníku, promítnutého na nebeskou sféru) pohybuje rychlostí 50,4" za rok retrográdně, tedy couvá. Celou kružnici - jak již bylo řečeno - opíše za platónský rok.
Jestliže zvířetník skutečných souhvězdí označíme za siderický (čili hvězdný), pak „věkem" rozumíme období, po které jarní bod míří do toho kterého souhvězdí. V současné době se jarní bod svým retrográdním (couvavým) pohybem rychle přibližuje nultému stupni souhvězdí Ryb, aby za nějaký čas „zezadu" vstoupil do souhvězdí Vodnáře, kdy se náš věk Ryb přemění v tolika lidmi očekávaný věk Vodnáře.
Žádné komentáře:
Okomentovat