Květnové seřvání v egyptské hrobce

Vážená jásadla a užívadla!

Dovoluji si Vás nalákati ku společnému radování u dobrého papání a osvěžujícího moku.
Ve čtvrtek, 17. 5. 2012, od 18:00 hod máme zarezervováno 12 míst v báru El Pablo.
Dejte, prosím, vědět, kdo příjdete. Měla bych upřesnit počet.

Těšíme se kamarádi. Užívejte si jaro, bude krásně!
Letos každý se svou osobní čarodějnicí... .

Táňa

Buchty a loutky, horor a Řev

Tak jó, byl to takový běžný příběh z jednoho toho spojeného státu USA.
Historka regionální úrovně.
O obyčejném hochovi a jeho matce, o blondýně, zpronevěře, taxidermii a divném motelu.
O vraždách s potoky krve a hrůzou v bažinách navrch.
Bože ano - hrůzou!

Ve sklepení Švandova divadla vládl včera večer strach a děs.
Prostě Psycho Reloaded!

P.S. Je-li duší loutky člověk, kdo nebo co je potom duší člověka?
Buchty a loutky to asi vědí, a proto hrají tak znamenitě.

Účast: Hanka, Artur, Václav st., Zuzanka, Taťána a
Jarda
____

PSYCHO RELOADED
Buchty a loutky 19.02.2012

Autor: Loutková adaptace Hitchcockova hororu z 50. let.
Režie: Radek Beran
Premiéra: 11.02.2011

Pálava nad námi, Pálava pod námi a Pálava v nás

Letos o Velikonocích svítilo sluníčko a padal sníh. Kvetly stromy a na noc se připlížil mráz. Alespoň v Pavlově pod hradem Děvičky, kde kdysi kněžka Mája marně čelila se svými slečnami přívalu křesťanství.
Sjeli jsme se tam, do městečka uprostřed vinohradů, ještě holých, ale již pečlivě zastřižených, abychom ochutnali, jak zdejší vinaři zušlechtili loňskou úrodu hroznů.

Děvy na Děvičkách

Tradiční Košt začal na Bílou sobotu v 10 hodin a kolem 17. hodiny bylo jasno: ze všech přítomných odrůd nejlépe nám chutnala Pálava. (I když každý jistě měl ještě svého osobního favorita.)
Z koštu jsme od cimbálu přešli studeným večerem do sklepa k Bednářům, abychom se zahřáli po celodenním dechberoucím výkonu teplou krmí.
Druhý den ráno jsme již stoupali příkrou strání přímo k azurovému nebi. Děvičky se bělaly nad námi jako kosti pravěkého ještěra, ale na jejich vyhlídkách málem nás smetla vichřice.
Neohroženě nicméně pokračovali jsme úbočím Pálavy, která nás odměnila stráněmi rozkvetlých kosatců (Iris pumila a Iris humilis subsp. arenaria), hlaváčků (Adonis vernalis) a konikleců (Pulsatilla grandis), abych jmenoval jen ty nejvzácnější lodyhy.
Poletoval sníh, ale vidět bylo daleko, předaleko. Dokonce i přízračné větrníky na rakouském obzoru chvěly se tam kdesi za Mikulovem jakoby nějaké kouřové signály starodávných bojovníků.
Večer nás opět hostili Bednářovi a Šilinkovic Pálava.
V pondělí jsme nakoupili něco krabic pavlovského zlata (my především Pálavu, výběr z hroznů 2011), rozloučili se a rozjeli do různých světastran.

Účast: Jitka, Zdeněk, Oli, Lenka, Kateřina, Míša, Karol, Táťána a 
Jarda

Stav objednávky Řevu přírody na Möhwaldovu boudu

Milá jásadla  a oslavovadla!

Tak takto zatím vypadají přípravy na náš víkend v Krkonoších
u příležitosti Jardových šedesátin, Zdeňkových sedmdesátin a radosti ze života vůůůůůůůbec.

Aktuálně přihlášení slavitelé a jejich rozmístění na pokojích:

č. 0: Václav a Zuzka Pátkovi 2x
č. 1: Miro a Gabriela Urbanovi 2x
č. 2: Jakub, Táňa a Jan Šmejkalovi 2,5x
č. 3: Lenka a Kateřina Kocourkovy 2x
č. 4: Honzík Svoboda, Hanka Trenčanská, Ema a Adélka 2x dospělí + 2x děti, jenom so – ne
č. 7: Olga Malá 1x
č. 8: Karel a Vlasta Koubských 2x - ještě nevědí, zda pojedou, ponecháno jako rezerva
č. 9: Norbert a Monika Riegelovi 2x
č. 10: Jarda a Táňa Šmejkalovi 2x
č. 13: Karel, Zuzana, Marek a Šárka Dlouzí 2x dospělí + 2x děti
č. 14: Zdeněk a Jitka Kocourkovi 2x


Kdo byste se chtěl ještě přidat, jsou ještě volné pokojíčky č. 5, č. 11 a 12 – vedle sauny, č. 51 - v podkroví a č. 52 – prolejzák.
Prosím, abyste si již zajistili pobyt sami (Karel Vítovec – mob. 777 619 418, emajl – mohwaldova@mohwaldova.cz).

Dejte mi pak, prosím, vědět, abychom měli všichni přehled, kolik nás vlastně v závěru bude.

Těšíme se, také se těšte!

A všem přejeme báječné velikonoční svátky.

Táňa a Jarda

Košt v Pavlově

Milá jásadla a užívadla!

Posílám pár informací účastníkům zájezdu na Pálavu.
Nástup do Vinařského domu je dohodnut po 17:00 hod.
Kdo přijede první, zavolá Alence 724 860 176 a dohodne zpřístupnění brlohu http://www.silinkovi.cz/ .

V pátek doporučujeme napapat se po cestě. Komu budou stačit párky, kupujeme u našeho řezníka pro každého 2 nožičky.

V sobotu a v neděli máme rezervovaný stůl od 18:00 hod ve vinárně U Bednářů http://www.penziony.breclavsko.com/.

Sobotní košt začíná v 10:00 hod http://www.obec-pavlov.cz/ (viz tradiční výstava vín).
Na košt si vezměte nějaké ňamky na zajídání.

Nedělní a pondělní oběd zřejmě spácháme někde na výletě.
Na sobotní a nedělní snídani vezu slepičí polévku.
Pro ty, kteří nechtějí v sobotu ponechat předkoštovou přípravu náhodě
a pro ty, u nichž se v neděli ukáže, že to bylo na prd.

Konečná sestava užívadel vypadá takto:
- pokojíček č. 1: Jarda a Táňa
- pokojíček č. 3: Zdeněk a Jitka
- pokojíček č. 2: Kačka a spol. (čtyřlůžák)
- pokojíček č. 4: Lenka a Olča .
Olinku veze Lenka.

Těšíme se na Vaší milou oporu pro veselé i ty těžší okamžiky vinařského jara.

Táňa a Jarda

Řev Řevu na seřvání u Chlupáče

Nejen proto, že se nás tentokrát sešlo více než bylo míst u stolu, ale možná i tím, že Táňa s Jardou dostali jako seniorský dar patentní zesilovač zvuku se speciáním filtrem na sprostá slova, mohl se hluk vybuzený námi v rohu  pod Chlupáčem chvílemi blížit úrovni, kterou snad lze již bez obav označiti za řev.

Táňa s patentním zesilovačem zvuku

Nicméně, jak říkal Machiavelli: "Účel světí prostředky".

Co mělo být oslaveno, oslaveno bylo, též zapito. Co ku probrání, probráno bylo zevrubně, obráceno naruby a zase nalíc, plány naplánovány, básně odrecitovány, návody k použití přečteny a večer takto prožit v dobré vůli a legraci vespolek. Sélah!

Účast: Jitka, Zdeněk, Ludmila, Hanka, Kateřina, Lenka, Monika, Norbert, Alenka, Vláďa, Oli, Vlasta, Zuza, Václav st., Taťána a Jarda

O Smrtné neděli, stádním pudu, ptácích a levitaci

Včera nás minula Smrtná neděle*, předvelikonoční doba, kdy se vynášívala z vesnic Smrtka (Mořena, Mařena, Morena) a přinášelo "líto" (zelená větev, stromek). 

My, moderní lidé, ovšem těmto starým pověrečným praktikám nevěříme. Asi proto, že máme své vlastní, jako třeba letní čas, který  zavádíme stále dokola, i když tím způsobujeme víc hloupého než dobrého. 

Dělají to tak v celé Evropě, nemůžeme proto jinak.

Je to ale ještě horší.

Průzkum university v Leedsu totiž potvrdil naši tendenci jednat jako ovce, když bezděčně následujeme dav, jako bychom ani neměli svou vlastní uvažující mysl. 

Vědci dokázali, že už menšina pouhých 5% jedinců může ovlivňovat směr proudícího davu – zbývajících 95% je následují, aniž by si uvědomovali, co se děje.

„Každý jsme se už ocitl v situaci, kdy jsme byli strženi davem,“ říká vedoucí projektu prof. Krause. „Co je ale na tomto průzkumu zajímavé, je skutečnost, že účastníci našich experimentů se rozhodovali stejně i navzdory skutečnosti, že neměli povoleno mezi sebou komunikovat nebo gestikulovat. Ve většině případů si lidé ani nevšimli, že vlastně byli vedeni někým jiným.“

Mike Bundrant na stránkách NaturatNews  k tomu dodává:

"Je to děsivé. Jsme až takové ovce, že dovolujeme několika málo „informovaným“ jedincům, aby nás vedli, aniž bychom věděli, co se vlastně děje? Je to smutné, ale dává to smysl. Kolik z nás se nechává napalovat podvody všeho druhu jen proto, že pochází od přítele nebo z 'dobře informovaného' zdroje, z různých pyramidových akcí nebo náboženských hoaxů či z politických kamufláží! Vypadá to, že jsme schopni uvěřit skoro všemu nebo případně slepě tolerovat každé poselství, které pochází z prostředí s dostatečnou důvěryhodností."

Podívejme se třeba na tak úžasný fenomén naší zeměpisné šířky, jakým je každoroční migrace ptáků.

Ještě v devatenáctém století panoval mezi odborníky názor, že ptáci zimu prospí zimním spánkem, tak jako někteří savci. Konkrétně o vlaštovkách (Hirundo rustica) se učilo, že se na zimu zahrabávají do bahna, neboť tak to popisoval sám velký Aristotelés!

Poslední vlaštovky se totiž před odletem shromažďují nad vodou, kde ještě najdou za podzimních dnů létající hmyz. A první vlaštovky po příletu na jaře se objevují opět nad vodou, kde loví hmyz. Z toho lze logicky vyvodit, že vlaštovky v bahně zmizí a na jaře vylezou. 

Jistě, vyskytly se i nezávislé duše, které se tlakem autorit nenechaly zmást. Například ve Vařečkově Ptactvu Písecka z roku 1880, se můžeme dočíst, že jiřičky (Delichon urbica) tráví zimu v hroznech, podobně jako netopýři, v dutinách stromů.

Mimochodem náš nejdále táhnoucí pěvec se jmenuje rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris). Hlášení o nalezení okroužkovaného ptáka pochází až z Durbanu v Jihoafrické republice, což je vzdálenost přes 8 tisíc kilometrů! 

Rákosníci zpěvní u nás žijí pouze po nezbytnou dobu potřebnou, aby vyvedli potomstvo. Zbytek roku tráví na cestách. Odlétají v srpnu, zhruba v listopadu dorazí do Keni, koncem listopadu a během prosince se ještě dále přesunují do jižní Afriky, kde tráví zbytek zimy, aby pak začátkem května přiletěli zpět. Na tak malého tvorečka vskutku obdivuhodný výkon!

Ale koneckonců je to pták. Ovšem, co třeba lidé?

Na internetu způsobilo hodně rozruchu video levitující dívky, které bylo údajně natočeno v Rusku. „Tohle video jsem nahrál při dlouhé procházce se psem. Sám si nedovedu vysvětlit, co to tam bylo,“ napsal autor videa v popisu.

Video ukazuje aportujícího psa. Pak se najednou napravo objeví děvče vznášející se ve vzduchu. Na zemi stojí žena, která ji pozoruje. Když pes na obě osoby zaštěká, holčička se rychle snese zpět na zem a obě spolu utíkají pryč. Ostatně přesvěčte se sami ZDE.

"Samovolné poletování vzduchem" neboli levitace lidí byla známa už od pradávna. V pohoří Ahaggar na Shaře se našly prastaré skalní kresby znázorňující lidské postavy vznášející se volně prostorem.

Jedním z těch, kteří se údajně dokázali samovolně vznášet, byl sv. František z Assisi, kterého nejednou přistihli, jak při modlitbě levituje několik stop nad zemí (1 stopa = 30,48 cm). Lidé, kteří jeho levitaci zažili, jsou historiky označováni jako svědkové naprosto důvěryhodní a bezúhonní.

Z českých historických postav můžeme uvédst českou princeznu a nejmladší dceru  krále Přemysla Otakara I., která byla rovněž spatřena, jak se v modlitbách vznáší nad zemí. Tato dáma později proslula jako Svatá Anežka Česká.

Joseph von Görres ve své publikaci Křesťanská mystika (Die christ­liche Mystik), uvádí řadu dalších jmen světců, kteří se údajně dokázali z nevysvětlitelných důvodů vznášet. Mezi nimi jsou například sv. Ambrož Sensedonio, sv. Filip z Néri, sv. Terezie z Avily, sv. Tomáš Akvinský, sv. Sa­viour z Horty, sv. Tomáš z Vilanovy, sv. Kateřina ze Sienny a mnozí další.

Nejvýznamnější levitátorem 19. století byl bezesporu Daniel Dunglas Home. Do pozornosti široké veřejnosti se dostal v srpnu roku 1852, kdy se o něm s údivem zmínil vydavatel listu Hartford Times F. L. Burr. Po čtyřicet let ukazoval Home svůj dar tisícům diváků, mezi něž patřili i tak slavní lidé, jako William M. Thackeray, Mark Twain, Napoleon III, známí politici, lékaři a vědci. Žádný z nich Homeho neobvinil z podvodu.

Co s tím?

Můžeme věřit, můžeme nevěřit, můžeme dokonce proti levitaci bojovat jako klub Sisyfos a můžeme si myslet, že jsme k tomu oprávněni, neboť známe pravdu.
To si patrně myslel i nadaný ornitolog pan Ph. C. Dalimil Vladimír Vařečka, když psal o zimování jiřiček ve svém Ptactvu Písecka.

Jarda
--- 
* Pátá neděle postní. Latinsky se nazývá Judica podle vstupní antifony, která je ze Žalmu 43, 1-2: Judica me, Deus … 
Suď mne, ó Bože, a zasaď se o mou při; od národu nemilosrdného a od člověka lstivého a nepravého vytrhni mne.